|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
|
|
Schwarzenberská primogenitura. Hlubocko-krumlovská větev
Spalová, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce pojednává o primogenituře (hlubocko-krumlovské větvi) významného knížecího rodu Schwarzenbergů. Schwarzenbergové pochází původně z německých Dolních Frank a v Čechách zapustili své kořeny natrvalo až v polovině 17. století. K rozdělení rodu na primogenituru (hlubocko-krumlovskou větev) a sekundogenituru (orlickou větev) došlo v roce 1802, na základě ustanovení závěti Ferdinanda ze Schwarzenbergu z roku 1703. Schwarzenberská primogenitura vlastnila rozsáhlý pozemkový majetek, jehož největší část se nacházela na území Čech. Její členové prosluli především jako neobyčejně schopní hospodáři, kterým se na svých statcích podařilo vytvořit dokonale promyšlený hospodářský systém, jenž se ve své době řadil k nejvyspělejším v Evropě. Svého vrcholu dosáhla jejich činnost v druhé polovině 19. století a ještě počátkem 20. století. Další léta však již pro hlubocko- krumlovskou větev Schwarzenbergů tak příznivá nebyla. Po vzniku samostatného Československa přišla rodina o velkou část svého majetku v Čechách pozemkovou reformou. Za druhé světové války jí veškerý majetek zabavilo gestapo ve prospěch Velkoněmecké říše. A dva roky po skončení války byl v Československu schválen zákon č. 143/1947 Sb. (tzv. Lex Schwarzenberg), kterým byl všechen majetek schwarzenberské primogenitury na území státu převeden...
|
|
|
Cesta kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu do Británie roku 1838 a její syn Walter Prosper
Bouška, Jan ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha zrekonstruovat cestu knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie roku 1838 z pohledu jeho manželky, kněžny Eleonory rozené z Liechtensteinu, jež se cesty rovněž účastnila. V souvislosti s britskou cestou knížecího páru je pojednáno také o princi Walteru Prosperovi, jenž byl počat právě při zmiňované cestě. Vzhledem k předčasné smrti prince Waltera byla pozornost zaměřena především na jeho pohřební ceremoniál a rituály s ním spojené. Při studiu dané problematiky bylo využito značného množství dosud nezpracovaných archivních materiálů. Na základě studia archiválií se podařilo alespoň částečně zrekonstruovat program britské cesty z perspektivy kněžny Eleonory, která byla dosavadními autory spíše přehlížena. Zároveň byl podrobně popsán průběh pohřebního rituálu prince Waltera, jenž byl komparován s obecnými pohřebními tradicemi rodu Schwarzenbergů. Klíčová slova: Schwarzenbergové, Eleonora ze Schwarzenbergu, cesta, Velká Británie, Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, Walter Prosper, smrt, pohřeb, rituál, hrobka
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Role Karla Schwarzenberga v česko-německých vztazích
Duháčková, Klára ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se snaží poukázat na činnost české ga, který rál klíčovou ání česko enské, později české evropské Práce představí šlechtického i vliv české aristokracie, která průběhu 20. století poukázala české zemi jako suverénnímu stá ě ávajících hranic, jež chybňovaly hlasy sílící stické strany Text práce následně sleduje Vídně první ké kroky é směřovaly ke spolupráci Ačkoliv ivním nciálu využil kancléř á Mezinárodní helsinské federace Kvůli této činnosti se také následně áclavem který krátce po Sam tové revoluci nabídnul místo kancléře na Pražské radě středník zi českou a německou stranou při vzn Česko německé smlouvy o dobrém sousedství a řátelské spoluprác opouští ražský primárně soustředí ční, í a publikační činnost Poslední část práci českém hraničích věcí 2007 až 2013 Cílem této bakalářské prá přiblížit čtenáři mezi oběma partner budoucím směřování č německých vztahů, které dostalo přednost před otá
|
|
|
Josef Max a české sochařství 2. třetiny 19. století.
Hnojil, Adam ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bibliografická citace Josef Max a české sochařství 2. třetiny 19. století [rukopis]: bakalářská práce / Adam Hnojil; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2016, 225 stran. Anotace Monografická studie se zabývá popisem a interpretací sochařského díla významného českého umělce působícího v první polovině 19. století. Práce je zaměřena na poznání života a jeho tvorby v kontextu fenoménu pozdního neoklasicismu a romantického historismu. V první části je autor analyzován v souvislosti s českými dějinami umění a je diskutována stylová nejednoznačnost uměleckého pluralismu 19. století, která dodnes působí velké problémy především v souvislosti se stylovým vymezením. Samotným jádrem práce je životopisná studie reflektující životní osudy severočeského rodáka a popisuje nejvýznamnější díla, mezi nimiž zvláště dominují pomníkové realizace jak pro české, tak pro zahraniční prostředí. Připojen je rozsáhlý katalog díla a obrazová příloha. Klíčová slova Josef Max, sochařství, neoklasicismus, romantismus, pomníky, funerální plastika, akademie, Praha.
|
|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Schwarzenberská primogenitura. Hlubocko-krumlovská větev
Spalová, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Tato práce pojednává o primogenituře (hlubocko-krumlovské větvi) významného knížecího rodu Schwarzenbergů. Schwarzenbergové pochází původně z německých Dolních Frank a v Čechách zapustili své kořeny natrvalo až v polovině 17. století. K rozdělení rodu na primogenituru (hlubocko-krumlovskou větev) a sekundogenituru (orlickou větev) došlo v roce 1802, na základě ustanovení závěti Ferdinanda ze Schwarzenbergu z roku 1703. Schwarzenberská primogenitura vlastnila rozsáhlý pozemkový majetek, jehož největší část se nacházela na území Čech. Její členové prosluli především jako neobyčejně schopní hospodáři, kterým se na svých statcích podařilo vytvořit dokonale promyšlený hospodářský systém, jenž se ve své době řadil k nejvyspělejším v Evropě. Svého vrcholu dosáhla jejich činnost v druhé polovině 19. století a ještě počátkem 20. století. Další léta však již pro hlubocko- krumlovskou větev Schwarzenbergů tak příznivá nebyla. Po vzniku samostatného Československa přišla rodina o velkou část svého majetku v Čechách pozemkovou reformou. Za druhé světové války jí veškerý majetek zabavilo gestapo ve prospěch Velkoněmecké říše. A dva roky po skončení války byl v Československu schválen zákon č. 143/1947 Sb. (tzv. Lex Schwarzenberg), kterým byl všechen majetek schwarzenberské primogenitury na území státu převeden...
|
host ::
RSS.